Jedním z filmových blockbusterů letošního roku je bezpochyby Velký Gatsby. Proti knižním adaptacím nic nemám, ale mám radši, když si mohu knihu předem přečíst a pak srovnat s filmem (i proto jsem na podzim před premiérou četl podruhé Hobita). Obzvláště proto, že i John Green ji označuje za jeden z nejvýznamnějších románů anglické literatury. Rozhodl jsem se si Gatsbyho přečíst. Bohužel jsem narychlo nesehnal žádnou českou verzi - využil jsem tedy toho, že text už má vypršený copyright a stáhl jsem si anglický e-book.
Příběh je poměrně jednoduchý a vykresluje krátké přátelství vypravěče Nicka Carrawaye s Jayem Gatsbym. K jejich osobnímu setkání dochází až v pokročilješí části knihy, přestože Nick se na začátku stává jeho sousedem a od toho okamžiku naráží na nejrůznější Gatsbyho stopy.
Kniha ukazuje prázdnotu života americké smetánky 20. let minulého století. Večírky, povrchní vztahy, povýšený pohled na svět, zakuklení se ve vlastním světě těch nahoře. Přesto, Nick do tohoto světa tak úplně nepatří. A Gatsby už vůbec ne - jeho bohatství je tajemného původu, patrně nelegálního. O to více je dává najevo okázalými večírky, honosným domem, nablýskaným autem...
Motorem Gatsbyho jednání a divokého života je touha po Daisy, Nickově sestřenici. S tou se chtěl už před lety, v době kdy sloužil jako kapitán v armádě, oženit, ale nakonec k tomu nedošlo. Jeho snahou je dokázat Daisy, že je mužem z vyšší společnosti, že je bohatý a úspěšný. To se mu ale v podstatě nedaří, jeho upřímná touha není opětována - Daisy je neschopná volby mezi Gatsbym a svým manželem. Jay je pro ni jen obzvláštněním, povyražením.
Gatsbyho chorobná touha po Daisy se mu nakonec stává osudnou, když dojde k tragické záměně a je zabit. Na jeho pohřeb, který zařizuje Nick, dorazí jen dva lidé. Navzdory tomu, jak byl za svého života oblíbený a kolik hostů chodilo na jeho večírky, se ukazuje, že opravdové přátelství a lidskou úctu nezískal... je vůbec možné naplnit americký sen?
Kniha je napsána čtivým a uhlazeným jazykem. Postavy jsou ve své archetypálnosti vykresleny velmi živě a věrohodně. Místy mě při čtení až překvapilo, jak jsou některé situace ze života od večírku k večírku ve své absurdní prázdnotě životné.
