How Green Was My Valley v sobě mísí něco z realismu a něco z magického realismu - není to román, který by byl dostatečně magický, aby se dal srovnávat třeba se Sto roky samoty, ale zároveň je při jeho čtení cítit, že na mnoha místech jsou opravdové události lehce mlhavé a přibarvené - tak jak už dětské vzpomínky bývají.
Příběh chlapce vyrůstajícího v malé Welšské hornické vesnici představuje směs příběhů z každodenního života velké rodiny - sám Huw je nejmladším synem. Konflikty synů, kteří podporují odbory, s otcem, který považuje stávkování za příliš drsnou nátlakovou metodu, je ukázkou obrovské hrdosti tváří tvář změnám světa kolem nás. Huw má docela dobrou možnost jít studovat, vymanit se z prostředí hornického života, ale právě pro svou zděděnou hrdost to vše odmítne.
Celkový tón je vlastně docela temný, jelikož kniha je psána v ichformě a vypravěč často předvídá, že se něco vyvine tragicky a nebo nějaká postava brzy zemře. Na druhou stranu velkou roli v životě postav hraje víra a náboženství a to v té nejjasnější a nejpravdivější podobě.
Kniha je napsána docela strhujícím stylem, přesto je jazyk poměrně náročný a čtení mi nešlo úplně rychle. To ale jen podtrhovalo celkový dojem z knihy. Postavy mluví mezi sebou welšsky a přepis do angličtiny je v něčem také svérázný.
Celkově je kniha rozhodně zajímavým románem o dospívání a o životě v menších, ale propletenějších komunitách.
Žádné komentáře:
Okomentovat